Když klimatizace páchne: čištění, nebo výměna výparníku?
페이지 정보
본문
Nejčastější chybou je míchání letní a zimní směsi bez ohledu na teplotu. Letní kapalina méně lihu a při poklesu pod nulu zamrzne už v trysce, i když je nádržka plná. Zimní směs se ředí podle údajů na obalu; příliš slabá koncentrace zamrzne, příliš silná zbytečně zatěžuje čerpadlo a může poškodit lak. Další chybou je dolévání obyčejné vody — ta sice krátkodobě pomůže, ale způsobuje usazeniny a v zimě praskne nádržka nebo hadička.
Typická chyba je také to, že lidé kontrolují jen jedno kolo nebo se spoléhají na systém monitoringu tlaku. Ten sice pomůže, ale obvykle upozorní až při výrazném poklesu, ne při pomalém úniku, který už ale zvyšuje spotřebu a opotřebení. Další častá chyba: podhuštění „vyřeší" dohuštěním na cestě u pumpy, kde je měřidlo nepřesné, a doma už nic nedoměří. Kontrolujte všechna čtyři kola včetně rezervy, pokud ji vozíte, a nezapomeňte na ventily – unikající ventilek poznáte podle drobných bublinek ve slinách nebo mýdlové vodě.
Tlak nafoukejte podle štítku na sloupku dveří nebo víku nádrže, ne podle maxima na boku pláště. To je údaj pro nejvyšší zatížení, ne pro běžný provoz. Podhuštěná letní pneumatika se přehřívá, hučí a ničí se bočnice. Přefouknutá zase ztrácí kontakt se silnicí. Rozdíl mezi levou a pravou stranou nápravy nemá přesáhnout 0,2 baru. Po první jízdě tlak zkontrolujte znovu za studena.
Zápach z klimatizace v autě nebo v domácnosti většinou nezmizí sám. Nejčastěji ho způsobuje plíseň a bakterie na osvětlení v obývákuýparníku, který je stále vlhký. První krok není koupit vůni do auta, ale najít zdroj. Pokud je cítit zatuchlina hned po zapnutí, problém je pravděpodobně ve výparníku nebo ve filtru. Pokud zápach přichází až po chvíli, může jít o odtok kondenzátu.
Před vyjetím zkontrolujte tlak v pneumatikách. U plně naloženého auta se doporučuje zvýšit ho podle údajů v manuálu, obvykle o několik desetin baru. Podhuštěné gumy se přehřívají, zvyšují valivý odpor a výrazně zhoršují stabilitu. Zároveň zkontrolujte hloubku dezénu a jestli není některá pneumatika poškozená. Světlomety seřiďte tak, aby při zatížené zádi neoslňovaly protijedoucí vozidla. Mnoho vozů má korekci sklonu přímo v kabině, využijte ji.
Nejprve zkontrolujte hladinu v nádržce motorového prostoru. Je-li pod značkou minima, dolejte pouze kapalinu se stejnou specifikací, jakou předepisuje výrobce vozidla. Nejčastěji jde o DOT 4, ale některá novější auta používají DOT 4 LV s nižší viskozitou, zatímco starší stroje s bubnovými brzdami na zadní nápravě mohou vyžadovat DOT 3. Míchání různých typů je riskantní: kapaliny na bázi glykolu se sice dají kombinovat, ale změnou viskozity nebo bodu varu si můžete poškodit těsnění i ABS čerpadlo. Nikdy nedolévejte minerální kapalinu do systému určeného pro glykolovou.
Těžké věci patří dospod a co nejblíže zadní nápravě, ideálně přímo nad ní. Tím se hmotnost rozloží rovnoměrně a kola zůstanou zatížená tak, jak zařídit malou kuchyni konstruktéři zamýšleli. Lehké a objemné předměty jdou nahoru, ale nikdy tak vysoko, aby bránily ve výhledu dozadu. Kufr na střeše zvyšuje spotřebu i citlivost na boční vítr, proto do něj dávejte opravdu jen lehké a málo používané věci, například spacáky nebo oblečení. Lyžiny a nosiče musí být dotažené momentem předepsaným výrobcem, jinak hrozí, že se za jízdy uvolní.
Prostor v kabině a jeho slepá místa Zadní police není odkládací plocha. Cokoli položíte na ni, se při prudkém brzdění změní v projektil, který letí rychlostí, jakou jste jeli. Stejně nebezpečné je nechávat volně předměty na sedadlech nebo v prostoru pro nohy spolujezdců. Tašky, lahve a telefony patří do přihrádek, síťek nebo k pevnému uchycení. Pokud převážíte delší předměty, musí být zajištěné tak, aby se nepohnuly ani při náhlém úhybném manévru. Napínací pásy a sítě nejsou zbytečnost, ale základ.
Nejčastější chyby jsou stále stejné: přeložený kufr, neuklizené drobnosti v kabině, podcenění brzdné dráhy a jízda stejnou rychlostí jako s prázdným autem. Naložené vozidlo potřebuje delší vzdálenost na zastavení, hůř akceleruje do kopce a v zatáčkách se více naklání. Přizpůsobte tomu tempo, držte větší odstup a vyhněte se náhlým změnám směru. Před odjezdem si udělejte krátkou zkušební jízdu po okrsku, abyste cítili, jak auto reaguje. Pokud něco klepe, šoupe nebo se ozývá, zastavte a náklad znovu srovnejte.
Naložit auto na dovolenou vypadá jako banální činnost, dokud se po pár kilometrech nezačne chovat jinak, než jste zvyklí. Každé kilo nad rámec běžného zatížení mění těžiště, prodlužuje brzdnou dráhu a ovlivňuje chování vozu v zatáčkách. Než začnete cpát zavazadla do kufru, zjistěte si v technickém průkazu maximální povolenou hmotnost vozidla a užitečnou hmotnost. Rozdíl mezi nimi je vše, co můžete naložit včetně posádky. U menších vozů to bývá překvapivě málo a přetížení se trestá nejen pokutou, ale hlavně ztrátou kontroly nad řízením.
Typická chyba je také to, že lidé kontrolují jen jedno kolo nebo se spoléhají na systém monitoringu tlaku. Ten sice pomůže, ale obvykle upozorní až při výrazném poklesu, ne při pomalém úniku, který už ale zvyšuje spotřebu a opotřebení. Další častá chyba: podhuštění „vyřeší" dohuštěním na cestě u pumpy, kde je měřidlo nepřesné, a doma už nic nedoměří. Kontrolujte všechna čtyři kola včetně rezervy, pokud ji vozíte, a nezapomeňte na ventily – unikající ventilek poznáte podle drobných bublinek ve slinách nebo mýdlové vodě.
Zápach z klimatizace v autě nebo v domácnosti většinou nezmizí sám. Nejčastěji ho způsobuje plíseň a bakterie na osvětlení v obývákuýparníku, který je stále vlhký. První krok není koupit vůni do auta, ale najít zdroj. Pokud je cítit zatuchlina hned po zapnutí, problém je pravděpodobně ve výparníku nebo ve filtru. Pokud zápach přichází až po chvíli, může jít o odtok kondenzátu.
Před vyjetím zkontrolujte tlak v pneumatikách. U plně naloženého auta se doporučuje zvýšit ho podle údajů v manuálu, obvykle o několik desetin baru. Podhuštěné gumy se přehřívají, zvyšují valivý odpor a výrazně zhoršují stabilitu. Zároveň zkontrolujte hloubku dezénu a jestli není některá pneumatika poškozená. Světlomety seřiďte tak, aby při zatížené zádi neoslňovaly protijedoucí vozidla. Mnoho vozů má korekci sklonu přímo v kabině, využijte ji.
Nejprve zkontrolujte hladinu v nádržce motorového prostoru. Je-li pod značkou minima, dolejte pouze kapalinu se stejnou specifikací, jakou předepisuje výrobce vozidla. Nejčastěji jde o DOT 4, ale některá novější auta používají DOT 4 LV s nižší viskozitou, zatímco starší stroje s bubnovými brzdami na zadní nápravě mohou vyžadovat DOT 3. Míchání různých typů je riskantní: kapaliny na bázi glykolu se sice dají kombinovat, ale změnou viskozity nebo bodu varu si můžete poškodit těsnění i ABS čerpadlo. Nikdy nedolévejte minerální kapalinu do systému určeného pro glykolovou.
Těžké věci patří dospod a co nejblíže zadní nápravě, ideálně přímo nad ní. Tím se hmotnost rozloží rovnoměrně a kola zůstanou zatížená tak, jak zařídit malou kuchyni konstruktéři zamýšleli. Lehké a objemné předměty jdou nahoru, ale nikdy tak vysoko, aby bránily ve výhledu dozadu. Kufr na střeše zvyšuje spotřebu i citlivost na boční vítr, proto do něj dávejte opravdu jen lehké a málo používané věci, například spacáky nebo oblečení. Lyžiny a nosiče musí být dotažené momentem předepsaným výrobcem, jinak hrozí, že se za jízdy uvolní.
Prostor v kabině a jeho slepá místa Zadní police není odkládací plocha. Cokoli položíte na ni, se při prudkém brzdění změní v projektil, který letí rychlostí, jakou jste jeli. Stejně nebezpečné je nechávat volně předměty na sedadlech nebo v prostoru pro nohy spolujezdců. Tašky, lahve a telefony patří do přihrádek, síťek nebo k pevnému uchycení. Pokud převážíte delší předměty, musí být zajištěné tak, aby se nepohnuly ani při náhlém úhybném manévru. Napínací pásy a sítě nejsou zbytečnost, ale základ.
Nejčastější chyby jsou stále stejné: přeložený kufr, neuklizené drobnosti v kabině, podcenění brzdné dráhy a jízda stejnou rychlostí jako s prázdným autem. Naložené vozidlo potřebuje delší vzdálenost na zastavení, hůř akceleruje do kopce a v zatáčkách se více naklání. Přizpůsobte tomu tempo, držte větší odstup a vyhněte se náhlým změnám směru. Před odjezdem si udělejte krátkou zkušební jízdu po okrsku, abyste cítili, jak auto reaguje. Pokud něco klepe, šoupe nebo se ozývá, zastavte a náklad znovu srovnejte.
Naložit auto na dovolenou vypadá jako banální činnost, dokud se po pár kilometrech nezačne chovat jinak, než jste zvyklí. Každé kilo nad rámec běžného zatížení mění těžiště, prodlužuje brzdnou dráhu a ovlivňuje chování vozu v zatáčkách. Než začnete cpát zavazadla do kufru, zjistěte si v technickém průkazu maximální povolenou hmotnost vozidla a užitečnou hmotnost. Rozdíl mezi nimi je vše, co můžete naložit včetně posádky. U menších vozů to bývá překvapivě málo a přetížení se trestá nejen pokutou, ale hlavně ztrátou kontroly nad řízením.
- 이전글Když štěně po očkování zvrací, co s tím dělat doma 26.10.02
- 다음글Kontrola výdajů, nebo slepá důvěra: kde mizí peníze 26.10.02
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.