5 zásad správné požární odolnosti sádrokartonu
페이지 정보

본문
Pokud chcete nakupovat přes internet, vyplatí se znát i další související výrazy. Profil, na který se desky šroubují, se anglicky řekne „metal stud" (svislý nosný profil) a „track" (vodorovný profil). Samotné desky pak mají své rozměry, ale pozor na odlišné formáty. Zatímco v Česku je standardní šířka 1250 mm, v anglosaském prostředí se setkáte s šířkou 1200 mm (4 stopy). Při objednávání vždy kontrolujte, jestli udáváte rozměry v milimetrech nebo v palcích. Jeden z nejčastějších kutilských omylů je, že si necháte nařezat desky na míru podle anglického návodu, ale doma vám pak o pár centimetrů přečnívají.
Poslední zásada se týká kontroly a dokumentace. Po dokončení montáže proveďte vizuální prohlídku všech spojů, kotev a prostupů. Zkontrolujte, zda jsou desky nepoškozené a zda nejsou viditelné mezery. Každá požární konstrukce by měla mít evidenční list, kam se zaznamená, kdo a kdy montáž provedl a jaký systém byl použit. Pokud si nejste jistí některým detailem, raději se poraďte s projektantem. Pamatujte, že požární odolnost není jen o tom, že „to hoří pomaleji" – jde o záchranu životů a majetku. Při pochybnostech vždy volte raději systém s vyšší odolností, než je minimální požadavek.
Nakonec si pohlídejte detaily u krokví a u šikmých barvy stěn do obýváku. Tam se mezera snadno ztratí, když SDK desku přiblížíte k izolaci, abyste získali místo. Místo toho zkoste krokve nebo použijte distanční podložky. Pokud byste mezeru úplně vynechali, zateplení sice funguje jako tepelná izolace, ale přestává být difúzně otevřené a začne hromadit vodu. Výměna sádrokartonu za mokra pak stojí víc než celá oprava střechy.
Další věc, kterou kutilové přehlížejí, je tmel. Anglicky „joint compound" nebo „drywall compound". V češtině se často používá univerzální „tmel na sádrokarton". Ale varování: v anglických obchodech narazíte na dva druhy – „topping compound" a „all-purpose compound". Ten první je určený až na finální vrstvu, ten druhý na všechno od lepení pásky po vrchní nátěr. Když si koupíte špatný typ, nemusíte dosáhnout hladkého povrchu a při broušení se vám bude dělat prášek. Proto si vždy přečtěte obal, i když je v angličtině. Stačí pochopit, že „topping" znamená finální a „all-purpose" univerzální.
Prvním krokem je vytyčení prostoru. Pomocí laseru nebo olovnice přeneste na podlahu a strop osu budoucí příčky. Na podlahu a strop připevněte vodicí profily UD. Používejte hmoždinky s kovovým trnem, které unesou váhu konstrukce. Důležité je, aby profily na podlaze a stropě byly přesně nad sebou – jinak se vám nosné sloupky nakloní a příčka bude křivá. Tolerance by neměla přesáhnout dva milimetry na dva metry délky.
Pozor na parozábranu. Vzduchová mezera patří vždy na vnitřní stranu parozábrany, tedy mezi ni a sádrokarton. Parozábrana se upevňuje přímo na izolaci nebo na nosnou konstrukci a musí být vzduchotěsná. Pokud ji dáte až za sádrokarton, vlhkost z místnosti pronikne do mezery a tam kondenzuje. To je jeden z nejčastějších konstrukčních omylů, který se projeví až po zimě černými skvrnami na spojích a u krokví.
Stavba sádrokartonové příčky s dveřmi je jednou z nejčastějších svépomocných úprav interiéru. Přestože se na první pohled zdá jako jednoduchá skládačka profilů a desek, skrývá několik pastí, které dokážou proměnit rychlý projekt v nekonečnou opravu. Klíčem k úspěchu není síla, ale přesnost a dodržení technologických zásad. Než začnete, připravte si vodováhu, laserový kříž (pokud ho máte), nůžky na plech a akumulátorový šroubovák s bitem do sádrokartonu.
Rám pro dveře postavte dřív, než začnete plnit stěnu Největší chybou bývá montáž zárubně až po postavení celé příčky. Dveřní otvor musí být součástí nosné konstrukce. Do vodicích profilů nejprve osaďte dva zesílené nosné profily CW (doporučuje se profil o šířce 75 mm nebo 100 mm), které vymezí šířku dveří. Mezi ně vložte dřevěný trámek nebo dva svařené CW profily jako překlad. Překlad musí být v úrovni budoucího nadpraží a musí být dokonale vodorovný – podepřete ho provizorními podpěrami, než ho přišroubujete.
Při montáži sadrokartonu na rošty s mezerou používejte delší šrouby, aby desky držely i přes vzduchovou dutinu. Klasické šrouby určené pro přímé připevnění na dřevo nemusí mít dostatečnou délku. Stejně tak je nutné posílit spoje mezi deskami, protože mezera způsobuje větší pnutí v konstrukci. Spáry přelepte armovací páskou a zatmelte. Bez toho se na spojích po čase objeví praskliny.
Nejčastější chybou je vytvoření mezery bez zajištění jejího odvětrání. Mezera, která nemá přívod a odvod vzduchu, se stane pastí na vlhkost. Vzduch v ní kondenzuje, a to vede k plísním a postupnému ničení dřevěných krokví. Pokud tedy mezeru chcete, musíte zajistit cirkulaci vzduchu. To se dělá větracími otvory u okapu a u hřebene střechy. Bez nich je lepší mezeru vůbec nedělat a přiložit desky přímo na izolaci.
If you treasured this article so you would like to receive more info relating to barvy stěn do obýváku kindly visit the web site.
- 이전글Jak wyciszyć mieszkanie, żeby lepiej spać i pracować 26.09.04
- 다음글Multifunktionale Möbel: So nutzen Sie kleine Küchen und große Esszimmer optimal 26.09.04
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.
